Na planetě Zemi je čtrnáct horských masivů převyšujících magickou hranici 8 000 metrů nad mořem. I když k jejich vrcholům dlouho vzhlíželi převážně jen muži, objevila se již po druhé světové válce výjimka potvrzující, že ani ženám nejsou velehory lhostejné.
Byla jí Claude Koganová, která se pokusila o vylezení Čo Oju, šesté nejvyšší hory světa, a to již v letech 1954 a 1959. Při pokusu o výstup na svou vysněnou horu zahynula, což další snahy žen o podobné výkony na léta zastavilo. Zatímco mužské prvovýstupy na vrcholy koruny Himálaje byly dovršeny v šedesátých letech dvacátého století, prvními ženami na osmitisícovém vrcholu Manaslu se staly až Japonky v roce 1974.
Osudy prvních žen na nejvyšších vrcholech byly často velmi složité a splnění jejich osmitisícových snů vyžadovalo obrovskou energii, horolezecké mistrovství, cílevědomost, odvahu a dřinu, často i nutnost vyrovnat se s těžkou psychickou frustrací. Mnohé z nich zaplatily i cenu nejvyšší.
Kniha popisuje velmi čtivou a zároveň faktograficky přesnou formou osmitisícovky jak z hlediska prostupnosti a výstupů ženských expedic, tak i z hlediska geografického, historického a geopolitického. Dina Štěrbová shromažďovala neúnavně informace o prvních ženách na těchto horských velikánech celých patnáct let. Mnohé z aktérek osobně navštívila, některé údaje jí poskytli přátelé nebo pozůstalí, jiné objevila v archivech. Cílem bylo přinést autentické dokumenty a současně se vcítit do tužeb a osudů všech účastnic této výjimečné ženské odysey.
