Dobrodružné a poutavé cestopisné vyprávění o vodáckém putování po mohutných kanadských řekách a jezerech. Boj s peřejemi. Setkávání s medvědy a ostatní nespoutanou přírodou. Vnímání krajiny a nelehkého života v divočině. Seznámení a zážitky s indiány, trapery i krajany. Překonávání nástrah divoké vody veletoků.
Autoři Dina (známá horolezkyně, první Češka, která překonala hranici 8.000 m n. m.) a Otakar Štěrbovi (významný zoolog a hydrobiolog, horolezec i vodák) zprostředkovávají nevšední zážitky a zkušenosti ze svých výprav a vtáhnou čtenáře do atmosféry, ze které je cítit adrenalin, ale i radost z vítězství sama nad sebou a hlavně neopakovatelné kouzlo okamžiku a síla přírody.

Když jsme v roce 2007 poprvé navštívili v Arandu místní „jednotřídku", seděla tam mezi hrstkou kluků na špinavé cementové podlaze jen jedna holčička. Byla to dcerka Muhamada Anvara, který ve škole již po třicet let stále učí ve svém volném čase, který vyšetří mezi prací na vlastním políčku či vzdálených pastvinách vysoko nad údolním ledovcem. Muhamad Anvar je prvním obyvatelem Arandu, který kdy získal středoškolské vzdělání, a protože úpřimně věřil v jeho sílu, chtěl se o získané vědomosti rozdělit s ostatními vesničany, hlavně pak s jejich dětmi.

Když jsem koncem listopadu 2019 odjížděla z Baltistánu, nemohla jsem tušit, že v Číně se již pomalu rozjíždí infekce Covid 19, která pak brzy přerostla ve světovou pandemii. Ta v březnu 2020 dorazila nejen k nám do Čech, ale i do Pákistánu. Šťastným řízením osudu se vyhnula Gilgitu a Baltistánu, protože v té době bylo ještě jediné pozemní spojení Číny s Pákistánem přes vysokohorské sedlo Kunjerab Pass - 4733 mnm, pod vysokou vrstvou sněhu a ledu nesjízdné. Podle některých informací infekci do Pákistánu přinesli islámští poutníci z posvátné Karbaly v Iráku, kam méně majetní Šítové směřují často namísto Mekky, protože jedostupná i autobusem přes Irán namísto mnohem nákladnější letecké dopravy do Saudské Arábie. Je nabíledni, že při takovém výletu trvajícím nejméně měsíc, je pravděpodobnost jakékoliv nákazy i jejího rozšíření v uzavřeném prostoru autobusu téměř rovna jistotě. Tím více to platí samozřejmě o covidu 19.

Dina Štěrbová doma

Jako žena, navíc „buržoazního původu", měla Dina Štěrbová v době komunistického režimu pramalou šanci dostat se do státní velehorské expedice. S kamarádkou si tehdy vydupaly svoji vlastní výpravu - a jako první ženy na světě stanuly na osmitisícovce Čo Oju. Se stejnou vervou dnes jednaosmdesátiletá horolezecká legenda organizuje chod české nemocnice a řídí další humanitární projekty v odlehlém údolí západního Himálaje.

a místní lid pokračuje ve výstavbě Czech Campsite. Spolu s nimi doufáme, že po období Covidu začnou horolezci a trekaři opět přicházet do Karakorumi i do jejich údolí, a Czech Hospital bude možné částečně financovat právě z výtěžku Czech Campsite.

­