Mladá fronta DNES - Dopis redakci - 11. června 2020, Josef Tillich

Olomouc je krásné město. Současná oprava kostela sv. Mořice, radniční věže, kolejového svršku do centra města, budování nových mostů přes Moravu, to všechno jednou skončí a bude to krásnější a více funkční. Snad i doprava bude jednou vypadat jinak, nebudou tu fronty aut jen popojíždějících mezi křižovatkami, a snad skončí i to betonování dalších a dalších ploch úrodné půdy na parkoviště kolem stejně neradostných paláců konzumu. Jen s těmi protipovodňovými úpravami, které mají ochránit Olomouc před „stoletou vodou“ se nějak nemohu smířit a vzpomínám na svého přítele, prof. RNDr. Otakara Štěrbu a jeho tvrzení, že „zkušenosti z technicky rozvinutých zemí stále více ukazují na zvláštní paradox – čím více protipovodňové techniky, tím více potíží s povodněmi“.

DENÍK N - Rozhovory - 24. května 2020, Jana Ciglerová

Dina Štěrbová vylezla na dvě osmitisícovky v dobách, kdy ještě ženy s cepíny a mačkami byly raritou. V pákistánských horách později postavila nemocnici, kam se chystá znovu vyrazit, jen co se otevřou hranice. Asii dobře zná a nepřekvapilo ji, že pandemie vypukla zrovna v Číně. „Ve vzduchu je tam silná agrese,“ říká horolezkyně slovenského původu, která před měsícem oslavila osmdesátku.

Sedmá pečeť - Malba na dřevě švédského filmového režiséra Ingmara Bergmana je inspirována středověkými malbami a příběhy z časů křižáckých výprav. Přitom však klade otázky, kterými se trápí i moderní člověk. A možná víc než jeho středověký předobraz.

Když vidím na obrazovce záběry přeplněných nemocnic a vylidněných metropolí, samovolně se mně vybavují scény ze slavného filmu „Sedmá pečeť", natočeného Ingmarem Bergmanem v roce 1957. Nepomyslela jsem na něj dlouhá léta a film již není v běžné distribuci, ale i navzdory tomu zůstává kultovním a mnoho lidí, laiků i odborníků, jej řadí mezi desítku nejlepšího, co bylo kdy natočeno.

ISLAMABAD: Premiér Imran Khan v sobotu řekl, že Pákistán balancuje na napnutém laně, aby dosáhl rovnováhy mezi omezením nezbytným ke zpomalení šíření koronaviru a zajištěním, aby jeho lidé nezemřeli hladem a ekonomika se nezhroutila.

V tuto roční dobu se pomalu blíži čas narozenin paní Věry Šormové, kterou humanitární pracovníci, ale i veřejnost zná jako "pletací babičku". Letos to ale bude výjimečné jubileum, protože 14. února 2020 uplyne přesně sto let ode dne kdy paní Věra přišla na tento svět. Marně byste ji ale hledali v nějakém penzionu pro seniory či v domově důchodců. Stále žije samostatně, jen s minimální nezbytnou pomocí svých blízkých ve svém malém pražském bytě na Pohořelci. Je sice již fyzicky slaboučká a zdraví jí také neslouží jako kdysi, ale drží se, jak sama říká a každý den se snaží naplnit něčím pozitivním i když je to pro ni čím dál těžší.

­